Moc rád poslouchám podcasty s Reidem Hoffmanem, spoluzakladatelem LinkedIn. Hodně se mnou rezonoval jeho výrok, že “podnikání je jako skok z útesu a sestavení letadla po cestě dolů…” Prostě to musíte dostavět, než dopadnete dolů a vybrat to.
Protože přesně vystihuje moje pocity, které jsem měl, když jsme začínali podnikat. Měl jsem strachy jako “nejsem dost dobrý”, “nemám dost peněz”, “co když to nebude fungovat”… a mnoho dalších. Prostě jsem stál na tom útesu a koukal dolů, plný obav. Jakmile ale člověk skočil, obavy nechal nahoře. Začal padat, dostal dávku eufórie (adrenalinu) a soustředil se jen na to, jak to vybrat. Samozřejmě neskáčete, dokud nemáte plán na sestavení letadla v kapse.
Už od dětství miluju seriál M*A*S*H. Když jsem četl hlášku od Erica Riese, že podnikání je “jako operování za extrémních podmínek”, okamžitě mi vyskočila představa, jak Alan Alda operuje pacienta v polních podmínkách.
Představte si, že jste chirurg a operujete, jenže kolem vás létají bomby, neustále slyšíte — ne cítíte! — dunění, jak dopadají. Rozrušují vás. Znervózňují vás. Vynechává žárovka, ostatní pacienti na příjmu křičí bolestí a vytváří tak tlak urgentnosti. Vy jste už tři dny nespali. Přesto všechno se soustředíte na váš úkol.
Paralela mi přijde hrozně trefná, protože podnikání je mimo jiné i o soustředění se na cíl (focus). Neustále se na trhu dějí věci, které vás “ruší”, ale vy se soustředíte na svého pacienta — váš byznys.
Pokud jste nečetli, doporučuju knihu Zrození kmenového vůdce (v ang. Tribal leadership) od Dava Logana. Pro třetí paralelu k podnikání si často upravuji jeho citát:
“Představte si život jako hru, kde 24 hodin denně žonglujete s pěti míčky: práce, rodina, zdraví, přátelé, smysl života a snažíte se je udržet ve vzduchu.”.
Volné pokračování dodává, že některé míčky jsou jako hopík a když je upustíte, skočí vám zpět do ruky (většinou práce), jiné jsou koule ze skla, které se při dopadu mohou rozbít jako třeba zdraví nebo rodina. Takové koule bychom neměli podceňovat.
Paralela na podnikání se zde nabízí. Žonglujete s mnoha míčky: lidé a firemní kultura, obchod, marketing, finance, projekty a jejich kvalita…atd. I tady jsou některé z nich jako hopík a jiné velmi křehké. Mezi ty citlivé osobně řadím firemní kulturu. Důvěru společně budujeme dlouho a pak ji může narušit nedorozumění, zanedbání komunikace nebo jednoduše špatný hiring.
Zároveň je na téhle paralele nádherné, že máme víc míčků než rukou a tak je jasné, že v určité momenty se víc soustředíte na jeden/dva míčky a jiné necháváte být. Dokud nezačnou padat níž a je potřeba se jim zase věnovat. U podnikání — stejně jako u žonglování — je dobré vidět byznys s odstupem a soustředit se na činnost jako na celek, pak se přepnout na detail (chycení> úchop>pohyb ruky>výhoz) a pak zpět pohled na celek. Love it. :)
A jaké paralely se líbí vám? Budu rád, když mi je napíšete.
Dalibor